Jako doma
U nás doma se skoro nic nevyhodí, říkávají často lidé. Netuším, jestli je to pravda a jestli lze téměř vše nějak zhodnotit a spotřebovat. Ale úplně objektivní skutečnost to zřejmě nebude, protože sběrné dvory a skládky jsou pořád v provozu a docela vytížené. A také bazary. Vím to, protože tam chodím. První objekty (zvířata) z předělaných vysavačů jsem vytvořil před zhruba deseti lety. Zprvu to bylo nejvíc jako reakce na existenci a design starého vysavače, který byl spoustu let doma. Často jsem míval pocit, že líp vypadá a působí, než co ve skutečnosti umí. Tedy dělat rámus a trochu vyfukovat vzduch. To mně jako dítěti přišlo opravdu málo. Tato modrošedá Eta vyrobená firmou Elektro-Praga v Hlinsku na svůj nový život umožněný převtělením do srnce trpělivě čekala po dobu 30 let.
Kde
Hlinsko
Městské muzeum a galerie
Kdy
2019
Moje objekty jsou takovou hrou na přírodu. Je to sochařská práce, jen místo hlíny a sádry beru do rukou nejrůznější elektrické výrobky. Používám staré i nové, nechávám se ovlivnit jejich designem a funkčností. Většina z nich vydává zvuky, když se zapnou. Toho se občas podaří využít, ostatně jde mně o přírodu živou. Je to určitý druh recyklace, kdy odložené věci mají možnost značného prodloužení životnosti.
Pokud se stanou součástí mého výtvarného objektu, úplně se spokojím s pouhým vrčením nebo jinou činností, někdy dokonce postačí i pouhá možnost, šance, že by to mohlo fungovat. (Neposkytuji žádnou záruku.) A nesnažím se být konkrétní ve výsledcích, ve vizuální podobě svých zvířat, ty ať si žijou pokud možno vlastním životem, jsouc dotvořené fantazií pozorovatelů.
